Historie pěveckého sboru Vlastimil

Jak to všechno začalo

Slavnostní koncert, který proběhl 20.května 2007 u příležitosti 120 výročí od založení sboru, věnovala obec jako poděkování a projev úcty všem průkopníkům a zakladatelům pěveckého sboru při čtenářském spolku Vlastimil ve Vanovicích. A také těm, kteří v proměnách času přenesli jejich lásku ke zpěvu až do dnešních dní.

Toto výročí téměř samozřejmě nutí k zamyšlení nad otázkou, jakým okolnostem a vlivům vděčíme za to, že v 80. letech 19. století byl v malé vesničce na Malé Hané podán návrh na založení pěveckého sboru. A že byla tato myšlenka uskutečněna, to bylo v té době na venkově v širokém okolí ojedinělé.

Zápisy v kronice, písemné vzpomínky tehdejších současníků i ústní podání shodně potvrzují, že Vanovice v šedesátých a následujících letech předminulého století dosáhly na svou dobu vysoké hospodářské i kulturní úrovně. Počátky tohoto úspěšného rozvoje musíme hledat již v době o sto let dříve, za osvícené vlády Josefa II.

Tehdy, v říjnu 1781, byl vydán toleranční patent. Již v následujícím roce byl zřízen s povolením úřadů evangelický sbor ve Vanovicích, k němuž byli přifařeni evangelíci z vesnic na Malé Hané i na předhůří Vysočiny. Vanovice se tak staly evangelickým centrem rozsáhlé oblasti. Současně, v duchu tradice Jednoty Bratrské, požádali Vanovičtí téhož roku o povolení zřídit také evangelickou školu. Velkou péči škole a to nejen vanovické, věnovali kazatelé evangelického sboru, jehož součástí tato škola byla. Všichni kazatelé byli velmi vzdělaní muži se širokým rozhledem, kteří pro školu vyhledávali vzdělané, schopné a obětavé učitele, jenž nejen dobře vyučovali a vychovávali své žáky, ale šířili osvětu ve Vanovicích i okolí.

V jejich obětavé práci pokračoval od roku 1862 František Břeněk, vzdělaný, výborný pedagog s velkým rozhledem, později vyznamenaný státní medailí za zásluhy o školství a pochvalným uznáním zemské školní rady. Byl iniciátorem založení Občanské záložny ve Vanovicích v roce 1867, Spolku dobrovolných hasičů v roce 1872, od roku 1863 vedl poštovní úřad, zasloužil se o postavení nové moderní školy v roce 1882 a byl rovněž spoluzakladatelem Čtenářského spolku Vlastimil. Čtenářský spolek Vlastimil půjčoval knihy a časopisy mnoha svým členům a čtenářům, nacvičoval divadelní představení a v zimě téměř každou neděli pořádal osvětové přednášky. Přednášeli hlavně učitelé. Téma jedné z těchto přednášek, podle zápisu v kronice konané někdy před novým rokem 1887, bylo O zpěvu, písních a důležitosti jejich v dějinách a osudech národů. V besedě po přednášce podal podučitel Tomáš Tomášek návrh na ustavení pěveckého sboru a nabídnul se, že jej bude cvičit ve svém domě. V následující den se sešlo prvních 8 zájemců: Emanuel Dvořáček, Josef Tajovský, Jaroslav a Stanislav Vlkovi, František Sedlák, Jan Bílek, Jindřich Chalupa a František Bílek. V poměrně krátké době se z této malé skupinky podařilo vytvořit velký smíšený sbor, který pod vedením sbormistrů Tomáše Tomáška, Františka Břeňka, Josefa Koláře, Antonína Fialy a Františka Vody, dosahoval pozoruhodné úrovně. Zpívali písně skladatelů Bendla, Maláta, Křížkovského a jiné. Činnost pěveckého sboru přerušila až první světová válka.

Počátkem dvacátých let obnovil zpívání v menším rozsahu varhaník František Bílek, krátký čas vedl sbor Oldřich Nechuta, student brněnské konzervatoře, později po něm jeho bratr Bohuslav Nechuta. Zpěváci se nescházeli k pravidelným zkouškám, nacvičovali a zpívali pouze příležitostně při oslavách státních svátků na Záložně a o velkých svátcích v kostele. Zájem o sborový zpěv byl však velký, zpívalo třicet až čtyřicet členů z Vanovic a Drválovic. Další omezení činnosti sboru přišlo za druhé světové války.

Po válce vstoupil sbor do další etapy

Po osvobození v roce 1945 se část členů z Vanovic odstěhovala, mezi nimi i dosavadní dirigent Bohuslav Nechuta. Úkolu obnovit činnost pěveckého sboru se v té době ujal ředitel školy Jaroslav Fiedler, nacvičil však jen omezený počet písní pro několik vystoupení při příležitosti společenských oslav. Bohuslav Nechuta se však přece jen do Vanovic vrátil a začal znovu koncem padesátých let obnovovat pěvecký sbor ze zpěváků, kteří zpívali ještě před druhou světovou válkou. Hlavně však hledal nové členy jako náhradu za ty, kteří odešli. Nácvik písní i veřejná vystoupení byla zaměřena k oslavám církevních a státních svátků, později k výročním schůzím společenských organizací. Sbor měl v té době kolem třiceti členů. Repertoár tvořily písně lidové, oslavné a duchovní. Pěvecký sbor si udržoval stále dobrou úroveň a členové zpívali rádi. Proto všichni souhlasili s návrhem, aby se zkoušky konaly pravidelně jednou týdně. Pravidelným cvičením se úroveň sboru zlepšovala a rostl i počet nastudovaných pís­ní.

V květnu 1975 sbor s přispěním místního národního výboru získal nového sbormistra – ředitele Lidové školy umění ve Velkých Opatovicích Antonína Vozku. Nový dirigent se ujal práce s opravdovým zaujetím a přenesl své nadšení pro sborový zpěv na všechny členy sboru. Jemu vděčíme za to, že členy naučil základům sborového zpěvu.

Počátkem roku 1976 sbor podal přihlášku za člena Unie pěveckých sborů a přijal název Vlastimil. Vědomě tak navázal na úspěšnou práci pěveckého sboru při Čtenářsko – pěveckém spolku zahájenou před téměř sto lety. Postupně přistoupili za členy i zpěváci z Borotína a ze Šebetova. Dirigent Antonín Vozka vedl sbor do června 1981. Za tuto dobu nacvičil s Vlastimilem víc jak čtyřicet písní, z těch náročných to byly například tyto skladby: Bedřich Smetana – Česká píseň, Proč bychom se netěšili, Uhodila naše hodina Antonín Dvořák – Květiny bílé po cestě, J. Křička: Vysočina zpívá, Izák Dunajevský: Jen leťte holubice, Antonín Tučapský: Hlas domova. Sbor se zúčastnil krajských pěveckých soutěží v Blansku (1976), v Telči (1977), v Brně-Líšni (1978) a v Otrokovicích (1979).

S velkým úspěchem byly v roce 1977 uspořádány ve Vanovicích Okresní pěvecké slavnosti, v následujícím roce sbor na tyto slavnosti jel do Kotvrdovic. Vlastimil vystupoval každoročně při příležitosti oslav státních svátků, na výročních schůzích společenských organizací, a to nejen ve Vanovicích, ale i v Boskovicích spolu s pěveckým sborem Janáček, v Jevíčku se sborem Ctibor, v Uhřicích, v Šebetově a ve Velkých Opatovicích na společných koncertech s pěveckým sborem Hlahol.

Činnost sboru v letech 1982 až 2007

Od ledna 1982 vede sbor dirigent Miloslav Krejsa z Letovic. Ten je současně i dirigentem Ženského komorního sboru Bohuslava Martinů v Letovicích, s nímž Vlastimil navázal přátelskou a úzkou spolupráci a účastní se společných veřejných vystoupení. Pěvecký sbor se pravidelně schází ke zkouškám a pod taktovkou svého obětavého dirigenta vystupoval na okresních a krajských pěveckých slavnostech v Blansku, Znojmě, Otrokovicích i v Brně.

Sbor rovněž zpíval při oslavách osvobození u památníku padlých ve Vanovicích, u památníku v lese u Vísky u Jevíčka, kde zahynulo mnoho ruských zajatců, při odhalení pamětní desky řídícímu učiteli Josefu Náhlíkovi na škole ve Vanovicích a u památníku partyzánů v lese u Drválovic.

Vlastimil zpíval také při různých oslavách a kulturních akcích v Jevíčku, Velkých Opatovicích a doma ve Vanovicích. Při jednom zpívání mezi svými členy přivítal také skladatele dr. Zbyňka Mrkose.

Výčet by nebyl úplný, pokud bychom nepřipomněli i vystoupení na výročních členských schůzích JZD, Českého červeného kříže, včelařů v Knínicích, Sboru dobrovolných hasičů ve Vanovicích a podobně.

V pěveckém sboru dochází postupně k obměně zpěváků. Ze zdravotních důvodů skončil v roce 1995 dlouholetý předseda Ing. Emanuel Sedlák a na jeho místo nastoupil Ing. Kamil Vystavěl.

Činnost sboru se v posledních letech ustálila na dvou cyklech zkoušek – jarním a podzimním. Zkoušky se konají v Záložně ve Vanovicích zpravidla jednou týdně.

Po každém z těchto období následuje jedno nebo několik vystoupení. Na konci roku se také již stává tradicí zpívání některé z vánočních mší. Zpívá se ve Vanovicích a v blízkém okolí, například v Ústavu sociální péče v Šebetově, v Drválovicích při vzpomínkové akci k výročí osvobození nebo znovuotevření kapličky na návsi, v Protivanově a tak dále. Zpívá se i ve vzdálenějších místech – v Tatenicích u Moravské Třebové, v Jaroslavicích u Znojma, v Brně Židenicích. Během posledních pěti let se pěvecký sbor také dvakrát zúčastnil adventního zpívání na Staroměstském náměstí v Praze.

Pevně věříme, že i po 120 letech je náš pěvecký sbor stále ještě plný síly a i v budoucnu se najdou další zpěváci z Vanovic a blízkého okolí, kterým Vlastimil přiroste k srdci.

Členové pěveckého sboru Vlastimil v roce 2007

Soprán: Milena Audyová, Anna Geršlová, Milada Macháčková, Zdeňka Pinkavová,

Růžena Vystavělová

Alt: Marie Dokoupilová, Růžena Dračková, Jitka Krejcarová

Tenor: Gustav Palán, Václav Smékal, Jiří Vozka, Kamil Vystavěl

Bas: Vladimír Čejka, Ing. Vladimír Hruška, Ing. Kamil Vystavěl