Katolický kostel
Katolický kostel sv. Václava je vzácnou připomínkou gotické
architektury na Malé Hané. Jádro stavby je z 15. století. Byl původně
opevněn. Kostel byl v letech 1540 – 1622 v držení českých bratří.
Po velkém požáru koncem 17. století byl opraven a později přistavěn do
podoby, jak jej známe dnes. Zajímavé okolnosti zmiňuje Vlastivěda
Moravská: Při požáru se rozlily i zvony, zvonovina byla uschována
u sedláka Jana Zukala, který ji prodal a byl proto v roce 1710 odsouzen na
splácení její hodnoty až do úplného zaplacení. Roku 1739 byly pořízeny
dva nové zvony od brněnského zvonaře Zikmunda Kerkera. Kůr s varhanami je
z roku 1811. Okolo kostela býval hřbitov, dnes je na jeho místě zajímavý
park. Po zrušení hřbitova se jeho prostranství přeměnilo v travnatou
plochu. V areálu stojí památník obětem světové války 1914 – 1918,
postavený roku 1928. U vchodu do bývalého hřbitova stojí pískovcový
kříž s vyrytým letopočtem 1843. U kříže roste vzácný keř –
mohutný štědřenec převislý (Laburnum anagyroides).
Evangelický chrám
Vlastivěda Moravská uvádí (1906): „Obyvatelé Vanovic od 15. století
přilnuli k husitismu a zůstali mu věrni až do vydání tolerančního
patentu (dne 13. 10. 1781), kdy byli přinuceni, aby se přidali
k reformovanému vyznání, které bylo nejbližší jejich bratrskému
smýšlení“. Na každé panské kanceláři byly zřízeny komise ze dvou
osob duchovních a dvou světských a před ní se každý podpisem přihlásil
k náboženství dle svého svědomí. Všichni Vanovičtí se domluvili, že
přestoupí k církvi evangelické, 35 jich došlo do Letovic, 8 se vrátilo
a zůstalo katolíky. Již 20. května 1782 podali k císaři Josefovi
žádost o povolení stavby chrámu a po jejím kladném vyřízení si
pořídili prozatímní kostel, který byl 15. října téhož roku předán ke
konání bohoslužeb. Roku 1826 se rozhodli pro stavbu nového velikého
chrámu, ten byl bez věží dokončen po 18 letech v roce 1844, věže byly
doplněny v roce 1863. Tato stavba vévodí panoramatu obce dodnes. Protože
nebylo zpočátku povoleno opatřit kostel zvony, byla na věži instalována
zvláštní ocelová péra, která (ovšem bohužel pouze podle pověsti)
darovala anglická královna. Náklady na stavbu kostela byly hrazeny
z příspěvků farníků a ze sbírky po protestantských zemích,
500 zlatých věnoval i katolík kníže Kukaňský.
